Dorinko, postrádáme tě velmi.
Tvoje věrnost, Tvůj temperament a Tvoje obrovská hravost chybí nám
již, sotva jsi zavřela oči navždy.
Dorinko, děkujeme Ti mnohokrát za hezké roky, které jsme strávili
spolu, nikdy nezmizíš z našich srdcí.
Dorinka, tedy já jsem
se narodila 16.5.2000 s bráchou Dykem a sestrou
Divou z Klajdy. Všichni tři jsme žili s matkou (Margita
von Restinga ). Chovatel nás měl v klecích,
které byly vybudovány venku pod řádovými domky. Zde jsme se nemohli postavit
na zadní nohy a všude okolo nás byla zeď, pouze z jedné strany mříže. Pod
sebou jsme měli slámu. Dyk a sestra Diva odešli
pryč k jiným majitelům. Já jsem tam zůstala do 9 měsíců.
Najednou přišli
cizí lidé, kteří mě chtěli vzít domů. Já jsem se bála, protože jsem měla
špatné zkušenosti, šla jsem s nimi ven na vodítku, ale vůbec se mi tam
nelíbilo. Najednou ke mně přišel jiný bílý pes a očuchal si mě. Chtěla jsem
celou dobu do klece. Pak odjeli, po týdnu se vrátili a odvezli si mě. Po
příjezdu do nového domova mě vykoupali, vyčesali a druhý den jsem šla na
očkování.
Jako první jsem si
zvykla na Chanelku, která mě toho spousty učila.
První tři dny se mnou na zemi spal páníček ( Josef ), na kterého jsem si
zvykla. Asi po třech měsících jsem si zvykla na Evu. Všech ostatních jsem se
bála.
Páníček se mnou
chodí na cvičák, na procházky mezi lidi a do lesa. Dále jezdím na různé
výlety, tábory, ale i na výstavy, kde jsem se ze začátku bála, ale v dnešní
době už jsem lepší. V současné době mám složené zkoušky ZOP, ZPU 1 a ZZO.
Dne
7.4.2001 jsme jeli na svod mladých, který se konal v Předměřicích
u Hradce Králové. Zde jsme dostali svodovou kartu. Dále následovalo
vyšetření DKK a následně bonitace. Ta se konala v Hostivicích
u Prahy dne 20.4.2002, kde mě uchovnili.
Dne
24.9.2002 jsem se stala Českým šampionem a 29.11.2002 jsem byla nakryta
Canadianem Dream Miraja a ještě na
Silvestra jsem běhala po Jizerských horách. Dne
31.1.2003 jsem porodila štěňátka a páníček si vzal na to mateřskou
dovolenou.
Jsem Klubovou Šampionkou České a
Slovenské Republiky.
Miluji výlety. Říkají o mě, že jsem psí
turistka.V letošním roce 2004 jsme prochodili s batohem na zádech, ten
nesl naštěstí Pepa,snad celé Orlické hory a taky jsme byli několik dní v
Jizerských horách.
Se svým kamarádem Josefem
(Pepou) a mojí novou kamarádkou Aničkou jsem byla v dubnu 2005 na tůře v
rakouském národním parku, také jsme byli v Srbsku a na mnoha jiných krásných
místech.
Dne 5.ledna 2006 jsem se stala
podruhé babičkou, tentokrát od Athenky.
V únoru 2006 jsem byla na výstavě
v Polsku. Pepa chtěl ukázat, že jsem hezká psí holka a přihlásil mě na
X.jubilejní výstavu Champion of
Champions, které se mohou zúčastnit jen šampioni. Líbila jsem se a
skončila s výbornou na druhém místě. Už se ale zase těším na příští
víkend, to zas pojedeme někam do přírody, asi na hory.
Dne 25.srpna 2006 jsme s páníčkem
Pepou přijali Aničku oficiálně do naší smečky. Řekli si "ano" na zámečku v
Libni, ale nic se tím nezměnilo, stále se se mnou dělí o postel.
A ty dobroty z hostiny...mňam...
Toto byla poslední slova
naší Dorinky, která nás opustila nečekaně, pouhých 16 dní poté...
Dne 10.září 2006
Světlo
života vyhaslo pro naši Dorinku
Dorinko, postrádáme tě velmi.
Tvoje věrnost, Tvůj temperament a Tvoje obrovská hravost chybí nám
již,
sotva jsi zavřela oči navždy.
Dorinko, děkujeme Ti mnohokrát za hezké roky,
které jsme strávili
spolu, nikdy nezmizíš z našich srdcí.
Neztratili
jste mě,
šla jsem jen napřed...
Dorinka